|
|
Morfologie polyamidu 12 a polyamidu 11 vzniklá za zvýšeného tlaku v kalorimetru
Bělašková, Marie ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této diplomové práci byla studována morfologie polyamidu 12 (PA12), polyamidu 11 (PA11) a jejich směsí v procentuálním poměru 95/5, 75/25, 50/50, 25/75 a 5/95 vzniklá za tlaku 7 MPa v kalorimetru a to jak po kontinuálním ohřevu a chlazení, tak po teplotní kondicionaci a izotermické krystalizaci. Čisté polyamidy a směsi byly dále charakterizovány pomocí termogravimetrické analýzy, diferenční kompenzační kalorimetrie za atmosférického tlaku, infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací v módu úplného zeslabeného odrazu a rentgenovou difrakční analýzou. Zvýšený tlak zlepšuje míru uspořádanosti řetězců v krystalických lamelách. Kondicionace vedla především k douspořádání PA12, izotermická krystalizace vedla k výraznému zvýšení krystalického podílu, přičemž u směsí bohatých na PA11 vedla ke zdokonalení krystalitů PA12. U čistého PA12 došlo za zvýšeného tlaku k určité míře transformace ze struktury do struktury , u čistého PA11 došlo patrně ke změně konformace řetězců a jejich těsnějšímu uspořádání, ne však ke změně krystalografické struktury.
|
|
|
Studium elektrických vlastností kompozitů
Bariš, Marián ; Havlíček, Svatopluk (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou kompozitních materiálů. Na vzorcích polyamidu s různým hmotnostním plněním mleté slídy byly měřeny vnitřní rezistivita, relativní permitivita a ztrátový činitel v závislosti na teplotě a plnění. Bylo zvoleno plnění mletou slídou v rozsahu 0 až 40 hmotnostních procent, teploty se pohybovaly v rozsahu 20 °C - 90 °C.
|
|
|
Technologie výroby tělesa konektoru z recyklátu
Brhel, Michal ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
Výzkum vypracovaný během studia magisterského studia oboru Strojírenská technologie se zabývá použitím recyklovaného plastu při vstřikování plastů a jeho vlivem na mechanické vlastnosti výlisku. Zkoumané těleso je výrobkem používaným v automobilovém průmyslu jako tělo konektoru. Těleso je vyráběno z plastového materiálu, polyamidu. Roční objem výroby činní 3 000 000 kusů. Na základě testování dle normy USCAR2 byl vyhodnocen vliv regranulátu na mechanické vlastnosti a rozměry. Po technickém zhodnocení by projekt podroben také ekonomickému vyhodnocení. V tomto případě byla vypočtena úspora při použití různých obsahu recyklovaného materiálu během produkce. Závěrečné kapitoly zdůvodňují změnu vlastností a navrhují použití recyklovaného materiálu v praxi.
|
|
|
Vliv radiačního síťování PA na jeho termomechanické vlastnosti
Mikel, David ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl studován vliv ionizujícího záření na termomechanické vlastnosti polyamidu vyztuženého skelnými vlákny. Ionizující záření způsobilo pokles krystalinity, teploty tání a krystalizace polyamidu. Pevnost v tahu a modul pružnosti v tahu rostly v důsledku ozáření, zatímco tažnost klesala. Rázová a vrubová houževnatost za laboratorní i snížené teploty nejdříve rostly s dávkou záření a po dosažení maxima pro vyšší dávky záření klesaly. Teplota průhybu při zatížení s rostoucí dávkou záření nejdříve významně rostla a po dosažení maxima došlo u vyšších dávek záření k poklesu. Na základě naměřených vlastností zkoumaného materiálu byla zvolena optimální dávka záření. Radiační síťování je vhodnou technologií zvyšující tvarovou stálost za tepla polyamidu vyztuženého skleněnými vlákny.
|
|
|
Korozní odolnost součástek z polyamidu a polykarbonátu
Mikel, David ; Pospíšil, Ladislav (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl zkoumán vliv dvou mazacích a čisticích prostředků a nafty na korozi polyamidu vyztuženého skelnými vlákny a polykarbonátu. Testování koroze pod napětím bylo provedeno metodou kritické deformace v ohybu za použití zkušebního přípravku typu Bergenovy elipsy. Testovací kapaliny způsobovaly různou mírou korozi pod napětím amorfního polykarbonátu, ale nezpůsobovaly korozi pod napětím polyamidu se skelnými vlákny. Použitá metoda testování umožňuje testovat odolnost obou materiálů proti korozi pod napětím libovolných kapalin a výsledky je možné využít pro navrhování výrobků, u kterých se předpokládá expozice korozním kapalinám. Kvantifikace vlivu koroze bez napětí na statické a rázové vlastnosti polykarbonátu a polyamidu se skelnými vlákny byla provedena zrychlenou zkouškou, tj. expozicí zkušebních těles testovacím kapalinám a zvýšené teploty 70 °C. Mechanické vlastnosti testovaných materiálů byly významně ovlivněny expozicí zvýšené teplotě. Mez kluzu polykarbonátu vzrostla a houževnatost klesla v důsledku fyzikálního stárnutí. Mez pevnosti polyamidu se skelnými vlákny vzrostla v důsledku snížení vlhkosti materiálu.
|
|
|
Návrh technologie výroby plastového krytu elektropřístroje
Kočárek, Karel ; Kebrle, Ondřej (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
V rámci této práce je zpracována rešerše na téma vstřikování plastů včetně rozboru vlastností některých druhů polymerních materiálů. Praktická část obsahuje návrh konstrukce vstřikovací formy pro zadanou součást, kterou je kryt elektropřístroje. Byly určeny technologické parametry procesu a byl stanoven vhodný stroj pro výrobu. Výpočet nákladů spojených s výrobou a určení výsledné ceny za jeden kus je řešen v ekonomickém hodnocení.
|
|
|
Korozní odolnost součástek z polyamidu a polykarbonátu
Mikel, David ; Pospíšil, Ladislav (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl zkoumán vliv dvou mazacích a čisticích prostředků a nafty na korozi polyamidu vyztuženého skelnými vlákny a polykarbonátu. Testování koroze pod napětím bylo provedeno metodou kritické deformace v ohybu za použití zkušebního přípravku typu Bergenovy elipsy. Testovací kapaliny způsobovaly různou mírou korozi pod napětím amorfního polykarbonátu, ale nezpůsobovaly korozi pod napětím polyamidu se skelnými vlákny. Použitá metoda testování umožňuje testovat odolnost obou materiálů proti korozi pod napětím libovolných kapalin a výsledky je možné využít pro navrhování výrobků, u kterých se předpokládá expozice korozním kapalinám. Kvantifikace vlivu koroze bez napětí na statické a rázové vlastnosti polykarbonátu a polyamidu se skelnými vlákny byla provedena zrychlenou zkouškou, tj. expozicí zkušebních těles testovacím kapalinám a zvýšené teploty 70 °C. Mechanické vlastnosti testovaných materiálů byly významně ovlivněny expozicí zvýšené teplotě. Mez kluzu polykarbonátu vzrostla a houževnatost klesla v důsledku fyzikálního stárnutí. Mez pevnosti polyamidu se skelnými vlákny vzrostla v důsledku snížení vlhkosti materiálu.
|
|
|
Vliv uzlu na pevnostní charakteristiku ploché šité smyčky při dynamickém zatížení
Komorous, Miroslav ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Bedaň, Jindřich (oponent)
Název práce Vliv vybraných uzlů na pevnost ploché šité smyčky při statickém zatížení. Cíle práce Cílem práce je posoudit pevnost plochých šitých smyček při statickém zatížení a vliv uzlů na snížení jejich pevnosti. Metody Zpracovávaná studie je designována jako dvoufaktorový experiment, při kterém zkoumáme vliv použitých uzlů na pokles nominální pevnosti u dvou typů smyček. Měření bylo prováděno na horizontálním trhacím stroji. Byly vybrány smyčky materiálu dyneema, polyamid a nejčastěji používané uzly (vůdcovský, osmičkový a devítkový). Výsledky Větší pevnosti dosáhly smyčky materiálu Polyamid 26,0 ± 1,1 kN a pevnosti v průřezu 1,3 kN na 1 mm2 . Smyčky materiálu dyneema dosáhli pevnosti 25,1 ± 0,9 kN a pevnosti v průřezu 1,3 kN na 1 mm2 . Na smyčce materiálu polyamid nejméně snižoval pevnost vůdcovský uzel. Smyčka praskla při tažné síle 17,4 ± 0,7 kN. U dyneemy to byl uzel osmičkový s hodnotami 12,2 ± 0,8 kN. Závěr Pro použití smyček v kombinaci s uzly bychom mohli doporučit materiál polyamid, kde uzel snižuje méně nominální pevnost než u dyneemy. Klíčová slova Horolezectví, sportovní lezení, dyneema, polyamid, trhová zkouška
|
|
|
Morfologie polyamidu 12 a polyamidu 11 vzniklá za zvýšeného tlaku v kalorimetru
Bělašková, Marie ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této diplomové práci byla studována morfologie polyamidu 12 (PA12), polyamidu 11 (PA11) a jejich směsí v procentuálním poměru 95/5, 75/25, 50/50, 25/75 a 5/95 vzniklá za tlaku 7 MPa v kalorimetru a to jak po kontinuálním ohřevu a chlazení, tak po teplotní kondicionaci a izotermické krystalizaci. Čisté polyamidy a směsi byly dále charakterizovány pomocí termogravimetrické analýzy, diferenční kompenzační kalorimetrie za atmosférického tlaku, infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací v módu úplného zeslabeného odrazu a rentgenovou difrakční analýzou. Zvýšený tlak zlepšuje míru uspořádanosti řetězců v krystalických lamelách. Kondicionace vedla především k douspořádání PA12, izotermická krystalizace vedla k výraznému zvýšení krystalického podílu, přičemž u směsí bohatých na PA11 vedla ke zdokonalení krystalitů PA12. U čistého PA12 došlo za zvýšeného tlaku k určité míře transformace ze struktury do struktury , u čistého PA11 došlo patrně ke změně konformace řetězců a jejich těsnějšímu uspořádání, ne však ke změně krystalografické struktury.
|
|
|
Technologie výroby tělesa konektoru z recyklátu
Brhel, Michal ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
Výzkum vypracovaný během studia magisterského studia oboru Strojírenská technologie se zabývá použitím recyklovaného plastu při vstřikování plastů a jeho vlivem na mechanické vlastnosti výlisku. Zkoumané těleso je výrobkem používaným v automobilovém průmyslu jako tělo konektoru. Těleso je vyráběno z plastového materiálu, polyamidu. Roční objem výroby činní 3 000 000 kusů. Na základě testování dle normy USCAR2 byl vyhodnocen vliv regranulátu na mechanické vlastnosti a rozměry. Po technickém zhodnocení by projekt podroben také ekonomickému vyhodnocení. V tomto případě byla vypočtena úspora při použití různých obsahu recyklovaného materiálu během produkce. Závěrečné kapitoly zdůvodňují změnu vlastností a navrhují použití recyklovaného materiálu v praxi.
|
host ::
RSS.